Babesia spp.Anaplasma spp.Ehrlichia spp.Borrelia spp.Dirofilaria spp.Hemotropní mykoplazmataKrevní paraziti v nátěruKontakt

Vektorová onemocnění

Babesia spp.

Stručná charakteristika

  • ve střední Evropě je detekována Babesia canis a méně často Babesia gibsoni
  • v krevním nátěru jsou detekovány trophozoity a merozoity přítomné v erytrocytech
  • parazitémie, která umožňuje detekci parazitů v krevním nátěru, se vyskytuje nejčastěji v prvních 2-3 dnech po infekci a poté dočasně mizí kolem 10. dne po infekci
  • nejlépe jsou parazité detekovatelní v periferní krvi kolem 14. dne po infekci
  • mezi další laboratorní nálezy, které mohou naznačovat infekci Babesia spp., patří erytropenie, často také leukopenie s relativní monocytózou a výraznou aktivací mononukleárních buněk, trombocytopenie, hemoglobinurie a zvýšená aktivita jaterních enzymů
  • v případě podezření na infekci Babesia spp. s nízkou manifestací v žilní krvi (např. v období dočasného vymizení parazitémie) se doporučuje použít citlivější diagnostické metody jako PCR nebo kapilární krevní nátěr

Vektorová onemocnění

Anaplasma spp.

Stručná charakteristika

  • ve střední Evropě je nejdůležitějším patogenním druhem Anaplasma phagocytophilum
  • v krevním nátěru jsou detekovány v cytoplazmě neutrofilů a méně často jako eozinofilní morule (kolonie bakterií), které jsou někdy špatně organizované a viditelné pouze jako bodové inkluze
  • největší pravděpodobnost detekce moruly v nátěru je mezi 4. a 14. dnem po infekci a poté může nemoc přejít do chronického/subklinického stádia
  • další laboratorní nálezy, které mohou naznačovat infekci Anaplasma spp., jsou trombocytopenie a celkem běžná leukopenie (mírná neutropenie a lymfopenie), hyperglobulinémie a zvýšená aktivita alkalické fosfatázy, hypoalbuminémie, někdy mírná anémie bez zjevných známek regenerace
  • u některých pacientů není přítomnost moruly v leukocytech v krevním nátěru vůbec pozorována nebo je bakterémie stále na velmi nízké úrovni – pro ověření takových případů se doporučuje použít citlivější metodu PCR
  • z klinického i laboratorního hlediska může být podobná infekce Ehrlichia ewingii; je nemožné tyto dva druhy v nátěru morfologicky rozlišit
  • ve středomořských zemích se také vyskytuje druh Anaplasma platys, jejíž morule jsou přítomny v trombocytech infikovaných zvířat

Vektorová onemocnění

Ehrlichia spp.

Stručná charakteristika

  • nejvýznamnějším patologickým druhem tohoto rodu je Ehrlichia canis
  • ve střední Evropě byla na základě sérologických testů na různých skupinách zvířat zaznamenána přítomnost Ehrlichia canis, nebyl však dosud nalezen žádný endemický výskyt klinické formy onemocnění
  • nemoc je pravděpodobně přenášena zvířaty cestujícími do zamořených oblastí
  • v krevním nátěru jsou detekovány morule přítomné v cytoplazmě monocytů, ale jejich projev v krvi je velmi slabý a vyskytuje se jen v malém procentu klinicky významných případů
  • hematologická změna pozorovaná v průběhu infekce je trombocytopenie
  • inkubační doba je od 1 do 3 týdnů, poté se objeví akutní fáze onemocnění, která obvykle trvá asi 2-4 týdny; v dalším průběhu onemocnění je možné samovyléčení nebo přechod do subklinické nebo chronické fáze

Vektorová onemocnění

Borrelia spp. – sérologický test metodou ELISA

Stručná charakteristika

  • velmi citlivý screeningový test používaný jako první krok v diagnostice Borrelia spp.
  • tato metoda využívá optimalizovanou směs kompletních antigenních extraktů (Borrelia burgdorferi sensu stricto, Borrelia garinii, Borrelia afzelii)
  • test detekuje protilátky IgM a IgG
  • doporučuje se ověřit pozitivní výsledky ELISA testu provedením imunoblot testu, který umožňuje odlišit infekci Borrelia od jiných spirochet a také odlišení protilátek postinfekčních a postvakcinačních

Vektorová onemocnění

Dirofilaria spp.

Stručná charakteristika

  • 2 klinicky významné druhy: Dirofilaria immitis a Dirofilaria repens
  • ve střední Evropě je nejčastěji diagnostikována D. repens, zatímco D. immitis je detekována příležitostně, i když v posledních letech stále častěji (také u zvířat, která nikdy necestovala)
  • krevní nátěr ukazuje mikrofilárie obvykle přítomné na okrajích vzorku, mezi erytrocyty
  • je možné předběžně určit druh parazita na základě jeho morfologických znaků, tj. přítomnosti nebo nepřítomnosti primárních jader v cefalické části, avšak je vhodné potvrdit druhovou příslušnost pomocí metody PCR nebo typizací
  • pokud jsou v krvi detekovány mikrofilarie, doporučuje se provést kvantifikační test ke stanovení závažnosti invaze, který je užitečný pro plánování terapeutického postupu

Vektorová onemocnění

Hemotropní mykoplazmata

Stručná charakteristika

  • bakterie se přenášejí krev sajícím hmyzem a je možný také vertikální přenos z matky na potomka
  • v krevním nátěru jsou na povrchu erytrocytů koček a (velmi zřídka) psů detekovány bodové, řetězové nebo prstencové struktury
  • ve vzorcích krve EDTA skladovaných déle než 24 hodin se bakterie obvykle oddělují od membrán erytrocytů, což může ztížit jejich identifikaci
  • jiné laboratorní nálezy, které mohou naznačovat infekci Mycoplasma spp., jsou opakující se hemolytická anémie, obvykle regenerační povahy, aglutinace erytrocytů a pozitivní výsledek Coombsova testu
  • jakékoli podezření na hemotropní mykoplazmata z krevního nátěru by mělo být potvrzeno pomocí PCR

Vektorová onemocnění

Krevní paraziti v nátěru

Stručná charakteristika

  • screeningový test, který vám umožní rychle detekovat přítomnost krevních parazitů
  • detekce patogenů přenášených vektory (klíšťata, komáři, blechy) včetně rodů Babesia, Anaplasma, Ehrlichia, Dirofilaria, Hepatozoon a hematotropních mykoplazmat
  • vyšetření zahrnuje posouzení 2 krevních nátěrů, včetně jednoho pomocí techniky lineárního zhuštění

Laboratorní diagnostika jednoduše